Včelařův rok - Leden

V lednu se po vánočním oteplení, které včelstva často využijí k očišťovacímu proletu vrací typicky zimní počasí s teplotami okolo 0°C a nočními mrazy. Včelstva jsou semknutá do zimního chomáče, přeléčená a pomalu se blíží doba, kdy začnou po slunovratu zakládat malé plochy plodu. To je riziková doba z toho důvodu, že pokud by nyní došlo k prudkému ochlazení a včelstva se kvůli plodu nemohla posouvat po zásobách (zahřívání plodu má vždy prioritu), mohlo by dojít k úhynu včelstva hlady odtržením od zásob, přestože úl je zásob plný. Tomuto stavu se dá zabránit zimním klíckováním matek, které má tu výhodu, že matce neumožní předčasně začít plodovat a vypustíme ji až při první jarní prohlídce, kdy může začít plnohodnotně plodovat. Naopak má i svá rizika v podobě zvýšeného nebezpečí úhynu zaklíckované matky nebo zrušení nekladoucí matky včelstvem při věznění delším, než je vhodné. O tom podrobně až jindy v samostatném článku. 

Pokud se tak nestalo už o Vánocích, je potřeba urychleně začátkem ledna očistit podložky pro povinný sběr zimní měli, která musí být odevzdána nejpozději do 15.2. .  Měl je ale i tak stále kontaminována léčebným spadem roztoče po léčbě kyselinou šťavelovou v prosinci, takže vypovídací hodnota vzorku je přinejmenším otazná a je vhodné na to laboratoř v popisu vzorku upozornit.

V tuto dobu pro včelstva už nemůžeme udělat téměř nic, než jim dopřát nerušený klid a těšit se na první prolety v únoru. Pokud včely přeci jen kontrolujeme, pak je to spíše pro náš klid než pro jejich prospěch. I tak kontrolu provádíme pouze poslechem, i pohled přes folii je možný, ale v tuto dobu zbytečný. Akustickou kontrolu provádíme jen prostým poslechem, případně fonendoskopem či hadičkou v česně. Nesnažíme se včely vyrušit zaboucháním na úl, abychom jejich hlasový projev zaslechli. 

 Včelstva, která jsou v pořádku, tiše a hluboce "předou" slyšíme sotva slyšitelný, spokojený stálý a hluboký zvuk, který zimní chomáč při svém zimování vydává. Slabá včelstva jsou hlasitější než silná, mají pro vyhřátí chomáče větší spotřebu zásob na jednu včelu a teplo tvořené kmitáním křídel a prací létacích svalů musí vyrábět intenzivněji. Zároveň platí, že s klesající teplotou je projev včelstva hlasitější. Samozřejmě ze stejného důvodu. 

Včelstva která jsou bez matky naopak vydávají jiný zvuk než zbytek úlů na včelnici. Zvuk je kolísavý, vyšší až kvílivý, říká se, že včely jakoby naříkají. Nejlépe bez předchozí zkušenosti poznáme takový zvuk srovnáním zvukových projevů ostatních včelstev, která jsou v pořádku. 

Jedinou možnou pomocí je nyní položení zimovaného oddělku, máme-li jej, nad osiřelé včelstvo. Oba chumáče se sice zatím nespojí, ale mateří feromon matky v oddělku převládne i v osiřelém včelstvu a zklidní jej. Při následném jarním oteplení se včelstva spojí, přesunou se pod strůpek do nástavku bývalého oddělku a spodní opuštěný a přebytečný nástavek pak můžeme odejmout.  

Včelstvo, které je bez zásob naopak vydává zvuk slabý, tichý a jakoby šustivý, jak křídla včel narážení na stěny prázdných buněk, ze kterých se včely snaží dostat poslední zbytky zásob. Takovému včelstvu můžeme pomoci buď přidáním zásobních plástů do prostoru chumáče, nebo hůře medocukrovým těstem které vmačkáme do uliček. I tak má ale takové včelstvo malou šanci přežít, protože zpravidla na jaře dojde k dalšímu nedostatku během zahájeného plodování či k přeplnění výkalových vaků zvýšenou spotřebou v zimě a rozvojem nosemaztózy. 

Je dobré se u takového včelstva zamyslet, kde jsem udělal chybu. Málo jsem nakrmil? Příliš brzy uteplil a včely začaly předčasně plodovat? Zásoby byly dodány pozdě, včely je nezavíčkovaly a zásoby se zkazily? Včely na podzim byly vykradeny, nebo donesly melecitózní med, který nemohly zpracovat? Možností je celá řada, ale je třeba se nespokojit s faktem, že se stala chyba. Naopak, každá chyba je nejlepším vodítkem k tomu ji příště neopakovat.

U včelstev, kde se vyskytuje jiný problém můžeme v lednu pozorovat, jak i za mrazu včely vyletují ven z úlu. I zde příčin může být celá řada. Většinou se takto vyletující včely snaží nosit vodu kvůli předčasnému plodování, nebo zkrystalizovaným zásobám. Tak jako tak to vede k velkému oslabení včelstva, málokterá vylétnuvší včela se totiž vrátí z cesty pro vodu zpět. V takovém případě je možné podat vodu (což nedoporučuji kvůli kontaminaci) do podmetu, případně dát na strůpek neprodyšnou folii, na které bude voda kondenzovat a včely ji mohou využít bez proletu. Za předčasné vylétání může někdy i poloha úlu, kdy v jinak mrazivém dni dokáže jižní sluníčko zahřát česno a stěnu úlu tak, že se chumáč rozvolní a vyletující včely pak v mrazu hynou pár metrů od úlu.

Rušené včelstvo vydává silné, nerovnoměrné bzučení s měnící se intenzitou, což může signalizovat přítomnost myši nebo rejska v zimujícím úlu. 

Včelstvo, které naopak vydává silné zvuky středně vysoké, stálé frekvence, může trpět nedostatkem vzduchu. Včely se snaží intenzivně větrat. Česno může být zacpané mrtvolkami nebo námrazou a pokud nemáme pootevřená očka, silné včelstvo může trpět nedostatečným větráním. 

Tady platí jednoduchá rada, vyžeňte myš a/nebo zprůchodněte česno.

No a na závěr, to co včelař nechce určitě z úlu slyšet - ticho. U takového úlu zkontrolujeme podložku, pokud není nebo nepřibyla měl, úl zkontrolujeme na případný úhyn. Pokud je kontrola pozitivní, úl uzavřeme, aby nedošlo v pozdějšímu vyloupení během oteplení. Na využití zásobních rámků do oddělků, vytavení souší, spálení uhynulých včel a dezinfekci nástavků a dna bude čas i na jaře. Stejně tak jako na analýzu, kde se stala chyba. Ta v takovém případě může být buď v nesprávném či nedostatečném podání zimních zásob a úhynu včelstva hlady. Potom najdeme včely jednu vedle druhé, zalezlé v prázdných buňkách odkud jim koukají jen zadečky. Ale mnohem častěji se chyba stala už v podletí, kdy jsme zanedbali ochranu líhnoucí se zimní generace před varoázou a jí šířenými viry. Aniž bychom to mohli pozorovat, vylíhly se včely poškozené virovou infekcí a krátkověké, které postupně uhynuly již na podzim a jejich poslední zbytky nyní v zimě. V takovém případě najdeme úl prázdný, bez včel i téměř bez mrtvolek, někdy se na jednou rámku choulí poslední hrstička včel s matkou. Takovému včelstvu už pomůžeme jen tím, že si z toho vezmeme smutné ponaučení, že péče v podletí je základ úspěšného zimování.

Přeju tedy do nového roku všem kolegům včelařům, aby se jim podobné případy vyhýbaly a ať se z vašich úlů ozývá jen spokojený bzukot.

Co v lednu nedělat:

1. Zbytečně včelstva rušit a rozebírat
2. Léčit, včelstva už začala plodovat 

Co v lednu naopak dělat:

1. Nechat včely v klidu zimovat
2. Pro vlastní potěšení občas naslouchat u včelstev, zda je vše v pořádku
3. Očistit podložky pro sběr zimní měly
4. Studovat
5. Spřádat plány a chystat se na blížící se sezonu